Teorie a základní pojmy

V širším smyslu označuje pojem Tai Chi (Taj-či, Tchaj-ťi, Tai ji) tzv. nejvyšší dokonalost, vyrovnání protikladů. Je to jméno pro známý symbol kruhu, ve kterém jsou v harmonickém vztahu síly jin a jang (někdy označováno jako Tai Chi Tu, resp. taj-či-tu, tchaj-ťi-tchu, taijitu). Správné je proto doplnit slova Tai (taj, tchaj, 太) a Chi (či, ťi, 極, 极) slovem Chuan (čuan, čchüan, quan,拳), což znamená pěst, resp. bojový styl.

Název Tai Chi Chuan tedy označuje bojový styl nejvyšší dokonalosti, styl, který sjednocuje protiklady. Toto bojové umění se dále dělí na řadu podstylů a proudů. Mezi nejznámější patří např. styly Wutang (Wu-Dang), Čchen (Chen) a Jang (Yang, Yeung). Náš Tai chi chuan patří do posledně jmenovaného stylu Yang a jsme napojeni přímo na hongkongskou linii rodiny Yang (香港楊家). Více o našem přístupu naleznete zde.

Tai chi chuan je jedním z čínských bojových umění, pro která se v posledních letech vžilo souhrnné označení Wu Shu (wu-šu, wu-shu, wushu). Myslí se tím spíše bojové sporty, tedy bojová umění, ve kterých se můžete účastnit sportovních soutěží. I v Tai Chi Chuanu se soutěží, naše tréninky ale na soutěžní pojetí zaměřeny nejsou.

Dříve se používal více název Kung Fu (kung-fu, kungfu, Gong Fu), ale i toto označení je částečně zavádějící. Jako kung-fu se totiž v čínské kultuře označuje dokonalost dosažená dlouhodobým a náročným praktikováním. Kung-fu tedy může být dosaženo v malířství, politice, ale i pohybových aktivitách včetně bojových umění.

Slova Tui Shou (tuj-šou, tchuej-šou, tuishou, teui sho, Teui Sau) jsou překládána jako tlačící, či vnímavé ruce. Jsou jimi nazvána cvičení s partnerem, která v čínských bojových uměních (v Tai Chi Chuanu obzvláště) rozvíjejí citlivost a praktičnost jednotlivých pohybů a pozic.

Chi Kung (čchi-kung, Qi Gong, Hei Gung) je souborné pojmenování široké řady zdravotních cvičení, jejichž cílem je rozvoj a kultivace vnitřní energie Chi (čchi, qi, hei). Chi Kung pomáhá zklidnit mysl, koncentrovat se, uvolňuje tělo a pomáhá rozvíjet ozdravné schopnosti těla.


Označení, přepisů a výslovností Tai Chi Chuanu je dlouhá řada. Záleží na typu přepisu (česká transkripce, mezinárodní přepisy pinyin nebo Wade-Giles), na původním jazyce (např. oficiální čínština, někdy označovaná jako mandarínská, nebo kantonská čínština), příp. i na použití sady znaků: tradiční (太極拳) a zjednodušené znaky (太极拳).

Dnes je běžný přepis Tai Ji (Tai-Ji, Taiji), resp. Tai Ji Quan (správná česká výslovnost je přiližně tchaj-ťi-čchüan). Starší a dodnes nejčastější je ale Tai Chi (Tai-Chi, Taichi), resp. Tai Chi Chuan (s českou nejběžnější výslovností taj-či-čuan). Můžete se setkat i s kantonskou verzí Tai Gik Kuen.


Více například na stránkách Zdeňka Kurfürsta: O Tai Chi Chuan, Historie nebo FAQ.